kun-dera

umučena v malichernostech

lucidní snění

můj každoden

nejvíc si nevážím tvýho dalšího úsměvu

protože mi nepatří

klepu se do morku svých kostí

jsi někým jiným a nevidíš mě

neštěkne po mě už ani můj pes Karenin

už nemám talent na poetické zítřky

kdybych věřila až na kraj reality

stejně by se to nestalo

i když bych chtěla poznat všechny zákoutí tvý duše 

ty nejčernější chvíle, kdy svíráš můj krk

k čemu je prachsprostá existence má

jen jeden život

einmal est keinmal

jako bych nikdy nebyla

prý je projevem lásky vůči ženě, že muž touží po společném spánku, tak proto se mnou neusínáš..