Spontánně

Kdyby se stalo, že bych zůstal sám, koupil bych auto, kde dalo by se spát, a pak bych vyjel, sám, a po cestě kupoval suchary, vodu, jen abych přežil a chlast bych nechal v regále, zatím, dokud bych nebyl úúúpně na samém dně, a jel bych, dál a dál, ve dne i v noci, a nabral bych s sebou i prvního zatoulaného psa, a jel bych dál, až k moři, a tam bych si lehl do písku a vzpomínal na Tebe, Lásko, Pomoz, ať nejdu koupit flašku,
jelikož pak by vzpomínky na Tebe byly zkreslené, a to bych nechtěl.

Lásko, vím, že mě vidíš z hůry, poraď co mám dělat, popros o radu Našeho Pána, aby jsi mi mohla poradit,
jesti mám žít dál,
nebo ne,
jesli mám jí pro lahev do konzumu a nebo jít někomu třeba pomoct.
Vím, že nakonec poradíš, vím, že ta chvíle přijde, Lásko, nebojím se, i tak se sejdeme.