Minete

Zamilovaná. Šťastně, slepě, nerozvážně, vášnivě. Pro takový pocit stojí za to ráno vstát z postele a večer vyčerpaně ulehnout. Smutek nastane, pokud je cit neopětován nebo hůř, pokud se minete. První setkání, kdy je tak nervózní, že místo pozdravu dostanete vášnivý polibek a rozumíte si, jako byste se znaly století. První sex, kdy víte, že je to ono, že ten druhý ví, co chcete, i když vás vidí poprvé. Osudové setkání, jste pro sebe stvořeni, ale ani jeden nemůže. Jste svázáni povinnými, uzákoněnými city u jiného člověka. Zkoušíte neřešit, nemyslet na sebe, nepředstavovat si a hlavně nezačínat s “cobykdyby”. Ale máte smůlu na druhé schůzce si vidíte až do duše, doříkáváte za sebe věty, používáte stejné hlášky a víte, že ho chcete. Už to není jen sex, milujete se a koukáte si přitom vzájemně do očí. A při loučení jste tam, kde jste být nechtěla. Trápíte se tím, jestli to cítí stejně, zda nemá masku a není někým jiným. Ale další schůzka je opět plná smíchu a vášnivého sexu, orgasmy jste přestala počítat někdy u čísla deset. Je vám krásně, ale musíte nasednout do svého auta a jet domů. On vám nikdy nic neslíbil a nic po vás nechtěl. Ozývá se vám, ale vztah řídí on. Je po jeho, ve všem. Víte, že ho něco trápí, ale nesvěří se a to vás žere. Chce být sám a vy nejste výjimka. Slíbí vám schůzku a zruší ji dvě hodiny před konáním. A tam nastane zlom. Chce se vám křičet, něco rozbít a plakat, hodně plakat. Nastává oboustranné mlčení a vy se mezitím uklidníte. Máte ho ráda a chcete s ním spát, ale víc už ne. Emoce s někým, kdo je vám tak podobný jsou silné a nepředvídatelné. A na poslední schůzce si užijete báječný sex, vyslechnete hodně vtipů a na konci se mu podíváte do očí a řeknete “Mám Tě ráda”, podívá se na vás a šeptne “Miluju Tě, mě to prostě trvá dýl”. A tam se vám chce brečet podruhé, minuli jste se o pár dnů...