Sám

Černá tma a světla pocestných lampiček, to jediné mi zbylo. Jako sen o slunné pláži a nekonečných vln do mělkých písků. Žít pro každý dech tvých vlasů, pramínků naděje i úzkosti, skláním se k nebi, které se mi obrací zády. Možná to proto, že rozdíl mezi duší a srdcem mím je k nepoznání a pravda v nás je někde ve hvězdách. Přesto jako eskymácký pes chci se pro tebe rvát a možná navždy zůstanu sám a jen ten sen, každým dnem se noční můrou promění......M.P.2011