Na oplátku

 

Chladivé pocity

vpíjející se

do

konečků prstů

když do zamrzlého sněhu 

vyrývá lásce, 

vzkaz. 

Na odlehlém místě

za hranicemi

 kamenných rozvalin

Věděla, 

že panenský sníh

vše brzy zahalí

a překryje i stopy

strádání. 

 

Přala si jen zapomenout

na chlad z osamění. 

Slunko na chvíli

vykouklo

a usmálo se na ni

 bylo zvědavé co tvoří... 

 Zahřálo ji  paprskem

na oplátku, 

že chtěla tolik

milovat.