Protože básnířky jsou jenom..

S cílem toužit a hledat,

jsem předhozena světu,

pro její krásnou tvář,

místo mě na parapetu.

A není jen jedna, jsou jich tisíce.

 

Na každej náš společnej den,

jedno jméno v kalendáři, září.

Protože jsi byl vždycky děvkař.

Moje je vidět už jenom v šeru.

 

Zbyla ti jen spousta pornografickejch fotek,

rozhazených po stole a možná i jedna s polární září. 

Divoký vzpomínky v alkoholovým oparu.

 

Naprosto paradoxní vzpomínka na štěstí.

 

Ten pohádkou malovanej obraz na zdi stále visí,

dokud ho nenahradí jiný.

Jenže některý sny, nemůžou být splněny,

zamilovat se do ženy, jako jsem já. Cha!

Tys byl výjimka.

Tys byl sebevrah.

 

A budu střežit dál tu propast, aby do ní nikdo znova nespad.

Já bych ho ven nelovila, mě by to bylo k smíchu.

 

A za to můžeš ty.