Kámen

Stojím na vrcholku.
Mám kolem sebe kamení.
Na jedné straně je kamení, kterém bych nikdy dolu nehodila a neotloukla jej.
Na straně druhé jsou kameny, které bych ráda shodila dólu.
Chceš být kamením blízko mne a přesto daleko.
Nebo chceš být kamenem daleko a ještě dál.
Volba je na tobě na jakou stranu se přidáš.
Nechci tě shodit dólu.
Pokud si to však budeš přát, umístím tě doprostřed.


Musím se rozhodovat, jaký kámen hodit dólu.
Musím se rozhodnout, nebo budu ukamenována.
Musím zničit kamení, nebo zničit sebe.
Mám skočit, nebo hodit.
Toť otázka.

Tolik kamenů bylo dobrovolně zničeno.
Tolik kamenů zkončili otlučeno v propasti.
Pořád takoví kameni přicházejí.
Potom leží otlučeni v propasti.
A já s úsměškem jejich bolest a kon pozoruji.
Na vrcholu sebectví a hnusu stojím s úšklebkem a radostí.