Anotace: ✖︎ z osobních saturnálií č. 2
Pozn. autora I.: Za velmi krátký čas strávený u psaní této "básně" nebylo ublíženo žádnému štěněti a veškerá zvířata figurující v tomto díle jsou naprosto smyšlená.
Třesknutě řinčím
a mávám sebou jako spolknutá zář
hořká, spící, němá
nadesetkrát vstřebaná
napoprvé vyloučená
ze všech návratů měsíce
který tak ráda brčkem saješ z noční oblohy
Pod střechou vzhlížím
ke kalužím plným utopených štěňátek
kňučících po marných snahách
skočit ze středy na pátek
avšak srdcem povšimnut
a očima míjen
vím, jak se přenést z posledního srpna
na první říjen
Pozn. autora II.: Ne, doopravdy netuším, jak vynechat září. Ale vím, jak ho spolknout. Bude hořké, spící a naprosto nic vám nepoví. Zatím.
Pozn. autora III.: Obavy v těle netroškaří, když chtějí trošku zmírat. Už aby to bylo. Už aby..