Vzorec života

Myšlenky jak bourci poletují

v mé hlavě plné zmatku a snění.

Barevné vzorce a zlomky květin,

 křídou na tabuli napsané,

 součin života minus podíl zbabělosti,

 povýšené soucitem zapomnění,

vytváří rovnici života,

 která stejně vždy nulou končí.

 Divoké sny za jasného dne

 před očima nádherné obrazy krouží

 a sny se jakoby náhodou

v hlavě stanou skutečností.

 Hučení v hlavě a světla se mění,

 výkřiky lásky a bolesti v jednu větu se spojí.

Slova jak trny zaražené v hlavě, bodají a pálí

 a zlomky křídel motýlích a květin se navzájem promíchají.

 Mnohokrát vzorec na život jsem hledal,

však vím, že pomalu umírám

 a život jde dál.