avantgarda

Dneska mám radost. A neni to jenom tim, že venku rozkošně vřeštěj ptáčci/ne, to neni ironie/ :)) večer du s tátou do činoheráku na Dona Quijota, s mym tátou, kterej tu AVANTGARDU moc nemusí :D takže jistě chápete, že mě pekelně potěšilo, když sám a DOBROVOLNĚ navrhl, že pudeme večer za kultůrou /jinak bych šla sama, což neni tak zábavný/ :))

Tudíž sem momentálně fakt moc ráda a doprovází to libé pocity... libé pocity chceme co nejvíce opakovat= odměna, kdežto trest= nelibé pocity přesně naopak... ale to sem motám pedagogickou psychologii, to je jiná písnička :))

Inu, takže po dlouhý době pociťuju něco, jako radost, což jen dokazuje, že se blýská na lepší časy a jednou se snad dožiju toho, že se dobrý dny budou furt prodlužovat... ale abych byla skromná, stačilo by ár hodin denně.

Tak tě péro s Evčou :D