Jakoby

V dálce lány vlčích máků
rudý jako ruce
rudý jako vlasy
rudý jako krev
pod koly tohohle vlaku,
to jak ho minuty
koušou do pat.
Ta naproti mně
není nádherná ani oslnivá,
je krásná,
tak krásná, jako jsem vždycky chtěla být,
jednoduše, samozřejmě a ohnivě,
s hlavou v zarezlých soukolích snů
a prsty v nekonečnu,
krásná
jako baletka na festivalu,
jako divoký kůň
jak děti bez dozoru
když si hrají
na válku
jakoby v ní nebylo nic zlého
na smrt
jakoby v ní nebylo nic zlého
na lásku
jakoby v ní nebylo
vůbec nic zlého