A Cyberpunk Manifesto v2.0

Jsme ti s analogově/digitální myslí. Kyberpunkeři.
Tohle je náš druhý manifest.



> Kyberpunk.

Jsme muži nového věku. Nové druhy homosapiens, které byly zrozeny do dnešní doby.

Způsob, jakým vnímáme svět zahrnuje kyberprostor jako přirozenou součást světa. Naše první nadechnutí se v tomto světě, v okamžiku našeho narození, sestávalo z hustého toku elektřiny ve drátech, bzučení strojů v okolí místa, oscilace dat na informačních dálnicích ve vzduchu či kabelech. Způsob, jakým přijímáme technologii se rovná způsobu, jakým ostatní přijímají jídlo, vodu a vzduch. Samotný datový prostor je doplňkovým prvkem našeho životního prostředí. Ale my jsme ta mutace, kterou není jen obyčejná dostupnost technologických nástrojů.

Každý se může učit a pochopit technologii a nové technologie, ale my jsme ti, kteří to dokážou přirozeně. Jsme ti, kteří vidí realitu jiným způsobem. Náš úhel pohledu ukazuje více, než mohou obyčejní lidé vidět. Oni vidí pouze to, co je mimo, ale my vidíme i to, co je uvnitř. To jsme my - realisté s brýlemi snílků. Způsob, jakým myslíme či jak se díváme na životní prostředí, krev, která koluje přes naše žíly, vzduch, který proudí v naších mozcích - to je ta mutace, která nás odlišuje od ostatních.

Být hlava sítě, technologický geek, to není být počítačový nerd, to je znamení. Jsme noví, každá nová věc je něco, co přijímáme jako vlastní a známé. Známe historii a víme, že je to smrt, plazící se pro život. Kyberpunk je pouze označením slova, jehož obsah je v nás - mužích a ženách, kteří jsou odlišní, většina z nás je mimo chápání. Můžete nás nazývat blázny, šílenci, podivíny, úchyly - to se nejvíce blíží slovům z vašeho slovníku k označení toho, co si myslíte o něčem, s čímž jste se nikdy předtím nesetkali.

Většina dnešního světa se setkává s podstatnou změnou. Někteří zůstávají v ruinách, někteří jdou dopředu, zanechávajíce za sebou minulost. Společnost, která stále ještě nechce obnovit sebe sama, našla stabilitu své existence ve starých, schválených způsobech jak přijímat běžné a známé. Ale my nejsme žádný z nich. Kyberpunkeři budou vždy obnovovat. A dokonce i ti, kteří tvrdí, že kyberpunkeři jsou mrtví budou pouze ti, jenž nevidí to znovuzrození v nové vlně objevů. Nemůžete říci, že evoluce se zastavila, nebo ano?

"Kyberpunkeři", my jsme ta vyvíjející se část. Rebel, který bojuje o vlastní přežití. A my věříme v naši sílu, jelikož naší výhodou je pochopení nových jevů, které jsou většině nejasné.


> Společnost.

Společnost preferuje následovat vůdce. A vůdce je ten, kdo ji řídí. Lidé, kteří se rozhodují na základě toho, co jim bylo řečeno, co je správné a co špatné, jsou ti, jenž slepě následují a důvěřují. Společnost by se měla učit a objevovat metodou pokusu a omylu. Společnost je masa, ovládána vzdáleně a/nebo lokálně systémem a jeho orgány. Avšak společnost se usadila, raději poslouchá a uctívá.

Společnost je obrazem mas, které chtějí mít někoho, koho mohou následovat, ne žít podle svého vlastního rozhodnutí. Proto je společnost řízena korporacemi a vládami v pořadí systémů a schémat kontroly chaosu pod spouští velkého bratra.

Společnost vytvořila to, co potřebovala mít - poklonit se před vedením vlády a korporativního typu. Společnost, která byla naplněna nenávistí k nebezpečí, ohrožujícím integritu systému.

V určitých dobách lidé potřebovali někoho, koho mohli následovat. Někdo zjistil, jak jednoduché je mít zisk z řízení společnosti, a ten někdo poté začal vládnout za pomocí špinavých triků, beze strachu z trestu a jelikož byl jediný orgán, jeho systém vlády byl nepřemožitelný. Společnost nyní zůstává pod kontrolou a svým způsobem si to užívá.

Společnost nás popírá, protože my jsme daleko více nebezpeční pro jejich utopii, než vlády.

Nepatříme k těmto masám společnosti.


> Systém.

Systém. Století starý, existující na principech, které už dávno nejsou platné. Systém, který se od doby svého vzniku příliš nezměnil. Systém je to, co tě ovládá.

Je to vláda, skládající se z lidí, kteří žijí odděleně od mas společnosti. Vlády se nezměnily od vzniku společenského života u lidských bytostí. Na druhou stranu, jelikož je zde vláda korporací, vyvstává otázka, kdo vlastně vládne. Jsou to korporace, které řídí vlády, nebo obě spadají pod stejný úřad? Nicméně systém je to, co potřebuje jídlo a podporu, aby mohlo existovat. Podporu dávají masy společnosti, které jsou jak zhypnotizované, když věří někomu, kdo má kontrolu nad osobním životem každého jejich člena.

Tato podpora přichází, když systém říká lži masám společnosti. Lži jsou pravdy, jimž chtějí, abychom uvěřili. Systém nám musí vnutit svou pravdu, aby mohl vládnout. Vláda potřebuje, abychom ji slepě následovali. Nejen vlády, ale i korporace, diktují módní styly, výběr potravin či ceny léků. Obě, vlády i korporace, tvoří to, co je systém.

Soubor pravidel, napsán sdělovacími prostředky. Jen slepý a hluchý by mohl poskytnout kontrolu nad svým životem někomu, kdo je chamtivý po penězích a jehož moc je zakryta dojmem péče, podpory, bezpečnosti a stability. Systém má strach z chaosu, ale chaos je pouze to, čím oni nazývají možnost svobodné volby. V případě decentralizace se lidé budou mít lépe.


> Média.

Televize, rádio a tisk již nadále není jediným zdrojem informací pro hledající muže či pro ty spící. Internet je nový prostor pro média, prostor, kde informace může být šířena svobodně a proto nyní již nikdo nežije v informační temnotě. Dokonce i tam, kde se vlády a společnosti snaží nastavit restrikce a kontrolu toku dat - i tam existují způsoby, jak získat informace, které mohou "objasnit" fakta.

A informace stále zůstává mocná. Jsme svědky skutečného růstu naší rasy. Informační bariéry již nadále nemohou blokovat opravdový potenciál pohledu a lidé nyní mohou požadovat více práv. Vědci dělají objevy, které po zveřejnění nemohou být nadále tak jednoduše blokovány pro komerční či vládní účely. Smutné je, když lidé, jenž jsou zadupaní dolů, nechtějí to, co je jim dopřáno. Média mohou nyní lid probudit, přetvořit společnosti. Avšak média se ukázala jako nepravdivá či nevůdčí, což se plete s opravdovým filtrováním, které pouze zvyšuje cenu informací.


> Kde jsme?

My jsme ti, jejichž DNA začíná tvořit nový pohled a smysl - který umožní budoucím generacím porozumět kyberprostoru, datovému prostoru. Žádné těžké či implantované hardwarové zařízení nebudou schopny plně nahradit to, co nám dává příroda.

Mutace probíhají. Evoluce nám přidělila lepší sadu nástrojů pro interakci se změnami životního prostředí. To je důvod, proč jsme kyberpunkeři, muži nového věku, elektronické mozky. Víme, že kyberprostor je zrcadlem světa, vylepšení, které hostí všechny minulé i současné výtvory člověka.

Kyberprostor je ten neviditelný svět, kde se lidská mysl a myšlenky spojí a nabudou formu viditelnou smysly pomocí strojů. Vypadá to, že kyberprostor zde byl vždy, zde, všude - ale teprve nyní děláme spojení a objevujeme jej - začínáme se měnit.

Kyberpunkeři - my jsme ti, kteří žijí v kyberprostoru a použití nynější technologie je pouze plavidlo, které nás dostane na druhou stranu.



Jsme nová, pozměněná rasa. Kyberpunkeři.
Tohle je náš druhý manifest.


28. ledna 2003

Christian As. Kirtchev