Rozhlédni se, člověče 25.
Rozhlédni se, člověče 25.
Anotace: Z cyklu nevšední perspektivy aneb na cestě k úběžníku.
Sbírka: Rozhlédni se, člověče.
občas se vrhám
do ulic
a tam si stínuji
krátké okamžiky kreslím
a ještě kratší miluji
modré hodiny
ty ani psí ani vlčí
v těch co se nejlíp
nic neříká
jen je
jen je
sbírám si
Komentáře (8)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Mně se moc líbí ta poslední, ten obličej mi přijde jako takovej ten, kterej člověka sleduje, ať se hne kamkoli :)
27.11.2016 20:13:46 | iluzionistka
Já si jí všiml ve dveřích protější budovy. Dost na mě ten obraz a především celkový kontext zapůsobil. Ono to z fotky zřejmé není, ale autorkou stínu přetínající uličnickou galerii je jiná galerie… Konkrétně Národní galerie v Praze, respektive budova Veletržního paláce, ve které jsou soustředěny sbírky moderního a současného umění. Přišlo mi to dost zvláštní, takový krásně neuchopitelný… no a uprostřed toho všeho Deafmessanger.
27.11.2016 22:35:23 | Luky-33