pozdrav z pekla

 

 

          Sedím za volantem, v kabině je ticho, jakoby se zastavil čas.

          Jen zvenčí doléhají výkřiky svědků a sténání raněných, které jsem srazila.

          Kolik je mrtvých?

          Nevím, nezajímá mě to.

          Dokázala jsem to, zabila jsem.

          Cítím úlevu a zadostiučinění.

          Žádné výčitky.

          Spravedlnost jsem vzala do svých rukou.

          Jenom tak to funguje.

          Musíte to udělat sami.

          Nikdo za vás bojovat nebude.

          Pokud systém může ničit jednotlivce, ten se může bránit.

          Za můj život je x lidí málo.

          Za tu šikanu , posměšky, nepochopení.

          Ne, nemusíte se mnou souhlasit, ale můžete mě pochopit.

          Může se to stát i vám.

 

           A protože nás otloukánků na okraji společnosti je stále mnoho

           a šikanujících hyen jdoucích po našich stopách neubývá,

           budu se stále vracet.

           A budu zabíjet.

           S jinou tváří, pod jiným jménem.

           Jako reinkarnace.

 

 

            vaše        Olga Hepnarová