2

Po kapkách vody z obláčků
posílám tobě miláčku
báseň co snad tě zahřeje,
na srdci i na těle.

Jako třpyt rosy na růži
krásná jsi v noci na loži
oděna jen svitem Měsíce
co přiblížit bojí se nejvíce
by nevzbudil tě ni malinko.

Hvězdný roj na nebi tančí ti
na krásné snění valčíky
a já, na chvostu komety
rychlostí světla vezu ti
z hloubi své duše psaníčko.

Kousíček malého papíru
s písmeny šitými na míru
stavu mého srdce a rozumu,
že bez tebe života pozbydu
má milovaná lištičko.

Nad ránem Slunce zas těší se
až paprsky svými zahřeje
kůži tvou hebkou a polibky svými
zasype celou tvou rudou líci.
Krásnější všech princezen.

Vlasy tvé rudé když s větrem si hrají
kolemjdoucí pánové bez dechu zírají.
Že pro lásku tvoji v boji se zmírá
není nic nové co lidstvo dýchá.
Sám a sám v samotě uvězněn.