Švédská trojka ve dvou na posedu

Z komínku odpařovače na střeše hospody se linul tenký proužek páry. Řehot uvnitř výčepu doprovázelo hučení venkovního větráku. Byl cítit pivní odér, kdo prošel kolem, ucítil ho.
„No vážně. Seděl ve vykopaný díře v zemi, nad hlavou bílý prostěradlo, aby ho na sněhu nebylo vidět, a číhal na lišku. K ránu poznal podle stop, že liška nejen že chodila kolem, ale na to prostěradlo se mu i vymočila. Von ten blbec tam usnul.“
„Jo – však všichni víme vo koho jde. To mně vykládal známej, že seděl na posedu, jo, v dalekohledu vysokou, prst na spoušti a vtom tam vlezla cizí ženská, začala se svlíkat a jako že prej je tady na tu švédskou trojku a co jí to dalo na těch podpatkách tam dojít a vylézt nahoru. A on vykulenej říká – na co jako? A vona – no že na ten inzerát a kolegyně má zpoždění, tak začnou bez ní. No – ten se klepal a než si to vysvětlili, tak mu ta vysoká utekla. Vona si totiž ta baba spletla posed. No ale, když už tam byla…na tu čekanou dlouho nezapomněl.“ Z hrdel přísedících zazněl řehot, protnul ho zvuk mobilu.
„Dcera dorazila, musíme kolegu dostat domů. Tak pojďte hoši,“ řekl muž s mobilem, čtyři chlapi se zvedli, popadli židli, na které spal notně opilý muž, a nesli ho ven k autu.
Žena otevřela dveře, stěží ho tam narvali.
„No a co já s ním sama? Musíte jet se mnou.“
„Počkej, dám hlášku do hospody dole, ať nám chlapi pomůžou.“ Muž vyřídil telefon, nasedli s ženou do auta a přejeli k dolní hospodě. Tam již čekali tři chlapi, naskákali do auta a jeli.
Zastavili před chalupou, chvíli jim trvalo, než našli v kapse bundy nemohoucího klíče od vrátek, vešli, rozsvítili. Vyndali s velkou námahou nalitého muže z auta, odnesli ho do ložnice a položili do postele.
„Nemůžeme ho tady takhle nechat. Co když bude zvracet? Je úplně katatonickej,“ podotknul jeden.
„Cože je?“ zeptal se druhý.
„Co stabilizovaná poloha?“ navrhnul další.
Muž na posteli zachraptěl: „Na záchod…“
„Tak dělejte, berte ho,“ zavelel jeden, popadli jej a odtáhli na záchod.
„Nojo volové, ale kdo mu ho vyndá? Vždyť on není schopnej! Já teda né. Mně se chce zvracet.“
Začali se dohadovat, až jeden křiknul - dost! Rozepnul mu poklopec, vytáhnul penis a polospící muž se vyčůral. Pak mu ho zase schoval a poklopec zapnul. Vzali ho a odnesli do postele, domluvili se, že až půjdou domů z hospody, staví se na něj podívat.
Nastoupili zpátky do auta.
„Fuj, to je močovej smrad.“ Podotkla žena za volantem.
„Ty vole! Já se zapomněl umejt!“ A všichni si čichali k rukám a nadávali.
„Pamatujete na starýho zmijáka? Ten, co chytal zmije a pak z nich škvařil sádlo. Jednou mně povídá, že se mu rozepnuly kšandy, ať mu je nasadím. No to jste neviděli! Jak jsem mu na ty záda chmátnul, von je měl namaštěný vod toho zmijího sádla, no to byl hnus! Jak když šaháte do vyvrhnutého kance. Když jezdil na pařezu za sousedkou vdovou, byl celou zimu naboso. Ten měl tak tlustý zkornatělý fialový žíly na nohách, až z toho člověku bylo blbě. Ale zase je fakt, že se dožil vysokýho věku.“
„Ty vole, to bude určitě tim sexem. Hele – zeptej se na tu švédskou trojku. Chci tady taky bejt hodně dlouho.“
„Chlapi, lehněte na hadr! A hlavně nechmatejte s těma rukama na potahy! Nebudu to tady čuchat.“ Řekla žena a chlapi ztichli. Každý si myslel svoje.

Na rozcestí reflektory auta osvítily dřepící ženu a její huňaté intimní partie. Vůbec ji to nerozhodilo, dokončila v klidu započaté močení, zvedla se a odešla do stínu. Všem se v tu ránu chtělo čůrat. Inu – vždy je na počátku ovládnutí davu jedinec….