V hlavě mi běží obraz těla jež leží.
V uších mi zní poslední výdech a oči co spatřily duši která odlétla oknem slzy roní.
Ležím tu v tichu , tma hladí mou tvář jako tvá ruka kdysi dávno. Naposled byla chladná a ja jí přesto tiskla k líci. Jak moc jí v této noci cítím.
Přišla si snad za mnou oděna do černé tmy?
Mé tělo se ztrácí, však věřím noci a klidně zmrznu v tvém chladném náručí .
Nechci usnout!
Chci tu zůstat s tebou !
Pokud nechce autor respektovat hlavní a vedlejší věty, tedy dostatečně a správně je oddělit čárkou i na konci, pak je rozumnější používat krátké /jednoduché/ věty. Navíc se tím zvýší i údernost myšlenky.
Námět se mi líbí, je nosný a emocionálně vypjatý. Právě proto by si předposlední věta zasloužila cizelizovat větné složení .
Malá pochvala za odvahu.
02.04.2018 04:23:14 | Lesan