Anička a Jeníček

Podívej se Aničko,
utrh jsem ti jablíčko
aby si mě ráda měla
ráda aspoň maličko.

Podívej se Jeníčku,
já mám radši hruštičku
já mám radši Vendelína
ty si lhář a kůže líná.

Kdo ti řekl tuhle lež,
řekni, byl to náš Aleš?
byl to Aleš, nebo Kuba
ať je za to bolí huba.

Tohle není žádná lež
jestli lžu, tak ať mám pleš
od úst se ti jenom práší
a na pole nesáhneš.

Tak aby si věděla
mohla jsi mít frajera
takhle budeš věčně sama
za to žes mě nechtěla.

Radši sama než tebe
do kláštera kde zebe
půjdu, abych svoji duši
připravila do nebe.