co s tou plísní?

Pění stromoví a šustění listů vystřídalo jedním prostým “tů” cihlový mručení a šramocení starých okenic. Z toho pěknýho přírodního pocitu už ti v nohách zbyly jen klíšťata a taky pár puchýřů. Ale hlava už dávno není tak čistá, lehká ani otevřená. Uzavřela se úplně stejně jako stěny tvýho pokoje, který ti teď prej tvořej život. 

Z nekonečný zimy, tmy, vlhka a chladu se ti v těchto prostorách začíná tvořit nepěkná lepkavá a vskutku rozsáhlá plíseň. A víš, že při jejím sebemenším viditelnym náznaku už seš tím celej prožranej. Chci říct - tvoje stěna, že?

Měl bys s tim něco dělat. Slyšela jsem, že občas pomůže uklidit a pustit do toho prostoru novej vzduch. Zkus to, třeba ti to pomůže. A třeba jsou to jen babský povídačky. A ty shniješ až na kost.