Milý...

kdesi ve vzpomínkách nazpět, rok či dva... kdo ví

Milý ***,

pošetile vzpomínám... Jak neblahé znamení nedostatku zdravé fyzické činnosti a poctivé práce. N'est ce pas?

Je tomu už pár dní, týdnů... Ale co Vám budu líčiti, čas kvapí měříc všem stejně.
Není to jedna z největších nepravd v našich životech?
Souhlasíte?

Čas letí, všecko se mění, a přesto zůstává neměnné tamtéž. Kámen na kameni občasný vítr neshodí, pod sněhem se nerozpustí.
Snad už ale svítá, blýská na lepší časy, i dny se pomalým kvapem prodlužují.

Však už nám povolí společnost, družení a radovánky. Představte si to, milý! Do kaváren, a nejen tam, pustí opět všeliké vrstvy společnosti. Nebudeme již snad více očerňováni. Upouští se od separace, je to skoro jako po válce, nepřipadá Vám? Žádné hvězdy, žádné řazení a vykořisťování, upřednostňování...

Cítím svobodu, možná naivně.

To je naprosto hloupé a nepřijatelné přirovnání, však jsem si své prostořekosti dobře vědoma. Jen jsem chtěla říci tím snad, že vím o výročí onoho smutného odsunu. Na těch tabulích od Smetanovky mne zaujala především naše mapa. Ta tehdejší, tak tedy vlastně jejich. Co všecko bylo nebylo už naše, české. Přišli bychom o spoustu krásných měst, významných měst.

Dá se snad vůbec říci Pánbůh zaplať Benešovy dekrety, jestliže se stalo v pohraničí tolik zla? Jest to není bráno jako rouhání snad?

Nedivte se mi, snažně prosím Vás. Vždyť jsem měla to štěstí, že jsem to nemusela zažít! Učím se z knih. A pravda, leckdy jde o vskutku zábavné čtení. To byste mi snad ani nevěřil! Humor musel být, jak jinak by národ mohl přežít?
Navíc, nebyli jsme u toho, nemáme vůbec ničehož práva, míti jim to za zlé, jak se jen vypořádávali se životem a smrtí.

Loučím se. Omlouvám se, ale vpravdě - o více nahodilých a přijatelných myšlenek se poděliti nemohu. Nahodilých snad, však raději nechám inkoust zasychati, než do nepřijatelnosti klouznouti, mařit důstojnosti.

Snad budete tráviti užitečnější dny než já. Není většího vyčerpání než z nicnedělání bez konání, to Vám odpřísahám.

Vaše ***

P. S.: Není to hra, můj milý, neb ani výhra Vás nečeká. Výhodou Vám budiž, že nemáte co ztratit. Ale nenechte si tím hlavu tratit. Jsou důležitější hry na tom našem světě, však víte... Písmenka mají velkou moc, ale sama nejsou všemocná, kde jest nutno citu.