Přídavná jména

Mohou být stejně jako podstatná jména ženského nebo středního rodu (koncovky -a/-da/-yda, -ja).

Mohou stát buď před, nebo za podstatným jménem, které rozvíjejí. Při běžném hovoru a v neformálních textech stojí před ním, při zdvořilém vyjadřování, v proslovech a formálních textech, jakož i v knihách, naopak stojí přídavné jméno za rozvíjeným substantivem.

V gonštině je velmi málo přídavných jmen, protože naprostá většina jde vyjádřit aprepositivem. I například barvy nemají tvar přídavného, ale podstatného jména (modř, čerň, žluť, zeleň etc.)

Příklad:

modré oči – bleussa iisyd (nebo iisyd bleussa) – doslova modři oči, oči modři

nebo pro Goňany daleko více typické

llötassa iisyd – hnědé oči – doslova hnědi oči

Příklady skutečných přídavných jmen:

ylona badyd – malé děti

sülva dtuhr – dřevěné dveře

munstrja tërryd – velké sudy

littja stata – kamenná socha

Adjektiva nemají plural. Většinou se užívají v souvislosti s materiálem nějakého předmětu – dřevěné dveře, nelze říct dveře ze dřeva!