Víkendový drabble na PP

Jak mě ten život vždy dovede vytočit

Po každém pádu nové dno nacházím

Neznám ten fígl, nevím jak na to

Abych se dokázal ke slunci otáčet

 

Sotva jsem z baráku svůj mladý nos vystrčil

Už jsem hned výchovné facky pochytával

Za každou chybu musel jsem platit tvrdě 

A někdy jsem za vším spravedlnost hledal marně

 

Někdo má životem cestičku vyšlapanou

Někdo zas musí překážky zdolávat

Je třeba být občas pořádně voprsklej

A za své štěstí umět se poprat

 

Ještě tak umět se řídit vším, co píšu

To bych se, přátelé, vážně chtěl naučit

A ne jen do prázdna šíleně řvát...

 

______________________________________________________________

 

 

"Hele, Harry, vidíš ten barák?"

"Vidím, Marve."

"V noci se mi o něm zdálo. Chtěli jsme ho spolu vykrást, ale byl tam

takovej voprsklej malej smrad, co znal spoustu fíglů a měl v tom 

baráku spoustu pastí. Vím, jak šíleně to zní, ale nemám z toho dobrej 

pocit."

"Marve, to je fakt divný. Já měl ten samej sen. Zařval jsi 'Harry, jdu

baráku!' a pak jsi měl hřebík v noze, žehlička ti spadla na hlavu a 

mně hořela hlava......Hele, to je ten kluk ze sna!!!!!"

Harry sešlápl plyn a kluka přejel.

"Ten už mě vytáčet nebude. Jen doufám, že byl vážně Sám doma."

 

 

____________________________________________________________________

 

 

"Tati, poradíš mi, jak balit holky?"

"No jasně. Musíš si věřit, rozesmát jí, ale nemluv moc. Naslouchej jí,

ale měj převahu. Nenech se od ní ovládat. To bys jí pak taky mohl 

přestat bavit."

"Díky, tati."

"A teď běž za mámou, ať ti poradí fígl, jak z toho druhého vytáhnout

spoustu prachů, auto a tak. Na to je mistr."

Po chvíli se vrátí syn k otci s obtiskem matčiny ruky na tváři.

"Máma se šíleně vytočila a řekla, ať se naučím fígl, jak sbalit holku 

s barákem, když jsem tak voprsklej. Jo, a ty si máš jít taky pro facku."