Když

 

Rychle a zběsile

poskakoval 

na místě

při couvání

k cíli

A

A kdyby od zítřka 

jen se v kroku 

o krok 

na zahradě 

noc zastavila

o tvé rámě. 

Snad alespoň

jí vyznáš lásku

V tom tkví

 

mizivá

naděje co

 

pozvedla na poušti

svůj hlas 

k nebi. 

Pak švihla sebou

o rok /nebo o roh?/

 

 

https://youtu.be/rFsoGlLnbPI?feature=shared