popsaná pohlednice bez známky
popsaná pohlednice bez známky
Zdá se mi intimní, že spíme ve stejném městě.
Pak jsou tu ty oči, co do mě vidí, nejde na ně zapomenout.
Dívám se na hřbety knih, které je tak těžké otevřít.
…
Kostelík se hřbitovem za třicet tisíc,
je to trochu ruina, která by se snad měla nechat chátrat,
chudý kraj s rozbitými okny, někde uprostřed lesů zapomněl,
tak tu čekám na opraváře, kteří stále nemají čas,
kteří nevědí, jak mi pomoct, zbylo jen spoustu plánů.
Komentáře (11)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
popsaná pohlednice
se známkou "nacítění"
(a to je vždycky více
cenina - nad kterou není)
16.12.2024 11:20:35 | šuměnka
miluji především neopravené kostely...
16.12.2024 09:22:32 | jort1
ten kostel byl buď na ustecku nebo liberecku,
nesmělo se tam hýbat s půdou kvůli tomu hřbitovu,
díky
16.12.2024 09:45:49 | nedosažitelný
Ty zbylé plány...to je naděje, ne???
Nevim sice přesně na co, ale naděje to je...
Já bych jeden vybrala a pustila se do něj, pro začátek*
Mám ráda tvý dílka že života...
15.12.2024 19:23:38 | cappuccinogirl
to místo bylo tajemné zároveň,
myslím, že tam malovali i sprejeři,
bylo to v nějakých realitkách,
teď už všechno stojí moc,
pozemek, něco na něm,
tady u nás jsou drahé pozemky,
nevyužil jsem možností,
které jsem měl, teď už jsou
konrétně tyhle plány k ničemu,
to dřív napíšu knížku
a to bych i chtěl....... Díky
a jak mě může někdo poznat,
že už jsem tu byl ? :-)
15.12.2024 19:31:54 | nedosažitelný
Kluku, rukopis je rukopis...a ten tvůj je...prostě tvůj, ráda tě ču, tak to by bylo, abych...:-)))
15.12.2024 19:49:28 | cappuccinogirl