bezdomovci na nádraží

Někdy když je venku hezky
Nejde se dorozumět v cizí zemi,
může to být pro někoho nejlepší dovolená,
ale když se člověk ztratí, a neumí
se dorozumět, je na okraji společnosti,
a chce, aby byl na letišti, dávat si kávu
a vzpomínat na to, jak se ocitl na okraji
společnosti, jak se ptal na cestu,
zůstala si někde tam u záchodků,
čekáš, až Tě začnu hledat a já se zrovna
ztratil, už nikdy neuvidím českou republiku,
nebudu držet půl litr slivovice, už nebudu
mít klobásky ze Slovenska, prostě budu
vzpomínat na tlačenku, jitrnice, pivo,
aspoň to mi neberte, i tak jsem rozkradený,
někdy ze spaní křičím, často na nádraží.

Tahle rovinka ti Michale patří,
zůstáváš v srdci jako jednička,
i když jsme oba kluci. (formule)