aktualitka

http://www.novinky.cz/domaci/305031-policie-ma-take-intimni-telefonaty-nagyove-s-necasem-nahravala-je-pul-roku.html

citace:
KAUZA 3 - Páleník, Kovanda

Z dalších odposlechů pak podle policie vyplynulo, že si Nagyová objednala u šéfa Vojenského zpravodajství Ondreje Páleníka i jeho nástupce Milana Kovandy sledování manželky premiéra Petra Nečase Radky. Její motivací mělo být dosažení rozvodu jeho manželství.

konec citace

Jeden časopis má téma pro čtenáře-spisovatele : co vám hlava nebere. Myslím, že je to tak 4 dny, co policie vtrhla do úřadu vlády. Co bude následovat potom bych nečekal ani ve snu. Nečekal bych, že díky tomu podá Nečas demisi. Někdy mám o sobě představu (velice pečlivě udržovanou), že uvažuju zcela logicky. U událostí posledních dnů ale můj rozum nespolupracuje. Nicméně stejně jde jen o hypotézy... Jste šéfkou kanceláře premiéra (fakt). Chodíte s ním (spekulace). Je ženatý (fakt). Co uděláte? Najmete si někoho, aby sledoval jeho manželku (obvinění). -Proč proboha?
1) Abyste manželku mohla pošpinit v případě, že taky s někým chodí? Aby rozvod vypadal legitimnější? ...to už ale děláte pro blaho pověsti politika.
2) Proto abyste přesvědčila premiéra, aby se rozvedl? Nechce se mu?
3) Protože prostě můžete? (už zcela zapomenuté dějiny Říma se hlásí o slovo).
Další otázka, která se nabízí- koho si najmete. Státní rozvědku? Teď se mi pro změnu vtírá reality show: podvádíš mě. Další, co je kouzelné je říct si: a oni vás poslechnou?
Nabízí se otázka: je tohle normální? Tj. v případě určitých příjmů, postavení a kontaktů je průměrné chování takovéto? Nebo se týká jen hrstky jedinců?

Asi nejpřesvědčivější popis situace je, že si jednání a motivace lidí vůbec nedovedu představit. A že kdyby to někdo předpověděl, tak mu nebudu věřit.

Těžko si celou chobotnici představit. Moje naivní představa byla asi tato. Stát disponuje velkým množstvím peněz. Dává státní zakázky, vypisuje výběrová řízení. Tj. představuje zdroj financí...a potažmo práce. Stát rovněž vydává zákony, tedy stanovuje pravidla hry. Znalost pravidel, či možnost je ovlivnit je další mocenská páka. Konečně čistě z lidského hlediska: státní správa, politici všech úrovní jsou určitou sociální skupinou. Mají "sociální kapitál" vytvářejí síť lidí. Tj. existuje síť, kdy vy přijde s prosbou a oni přes tuto síť něco zařídí. Tj. jedna z nebezpečných vazeb je propojení sítě politiků na soudy, policii. Jinými slovy jde o centralizaci moci. Moc ekonomická může penězi působit na politiky. Přes sociální síť politiků mohou působit i na policii, vyšetřovatele apod. Moc původně absolutistická zlomená několika revolucemi do voleb a zastupitelské demokracie se opět slévá. Kdo vlastně má moc?

...jsou to jen moje spekulace.
Možná jsme svědky toho, že se vyšetřovatelé emancipovali od politiků.
Úvaha by se dala opřít o odposlechy. Jednak odposlouchávala policie, druhak měla být sledována premiérova manželka. Podvod leží v tom, že utajím věci, které se nikdo dozvědět nemá. Dohodnout se korupčně, znamená, že se to nesmí dozvědět okolí. Korupční situace je taková, že ti, co mají prostor ke korpuci své jednání utajují. Tj. nikdo je nekontroluje (stát, občané, policie) a oni mohou. Druhý extrém je velký bratr. Situace podobná, ale opačná. Exituje neopak silná kontrola státu (ve své podstatě spíše úzké mocenské skupiny), která kontroluje každého jedince a "korupční" jednání (tj. jednání proti zájmu velkého bratra). Každý je kontrolován nemůže si dovolit svobodně myslet, jinak by byl potrestán.
Přirozeně je možné, aby oba systémy byly spolu- jedni budou zcela kontrolováni, jiní nebudou vůbec kontrolováni. V jakém systému si myslíte že žijeme?
(k paranoidním myšlenkám rozhodně nepřispělo nedávné zjištění, že velké firmy dávaly informace někomu z okruhu americké moci- detaily si nepamatuju).

Pokud jde o mě často podléhám paranoidním myšlenkám. Čímž neříkám, že je lze logicky vyloučit... :)
Jednoduše řečeno ale největší problém vidím v sobě. Tj. žádný velký bratr mě neomezuje. Asi největší reálné omezení jsou peníze. Největší vnitřní omezení je neznalost a neschopnost.

Bez ohledu na věčné filozofické otázky, jsem přeci jen zvědavý, jak celé divadlo dopadne. Národní pýcha dme mou hruď, když BBC napíše, že je to u nás něco mezi telenovelou a satirou. Nepodceňujme význam Esmeraldy!