ASTERISMUS NOVÉ VĚDOMÍ A SMĚR KE VZNIKU SPOLEČNOSTI KOSMICKÉ-2

Tyto výše popisované vlivy se postupně hromadí, a to se podepisuje na zmiňované akceleraci, kterou většina lidí nedokáže ani postřehnout, protože v přemíře různých zpráv se lze jen těžko vyznat, tudíž se nelze divit tomu, že většina zvratů a společenských proměn se uskutečnila v době, kdy bylo lidstvo nejvíce bezradné - oslabené.

V dávné minulosti ve většině případů šlo o rozsáhlé hladomory, pandemie, nejrůznější kataklyzmata, poněvadž zejména tyto okolnosti přispěly k zániku nejedné bájné civilizace ve starověku. V tomto kontextu si vzpomeňme na starověký Egypt, Sumer, ale i jiné proslulé říše, které vyhasly dříve než hvězdy na obloze.

Obdobný scénář očekávejme s naší civilizací, jež si něco takového nedokáže vůbec představit. Newyorčané před 11. zářím 2001, si cosi takového nedokázali také připustit, ani v té nejhorší noční můře, tedy že by je někdo o jejich městskou dominantu, takzvaná newyorská Dvojčata, dokázal připravit. Dnes jsou tyto dva mrakodrapy mementem minulosti! Takže, bylo by velkou chybou si myslet, že svět, jaký ho známe dnes, zůstane navždy!

Vezměme si například první světovou válku, zvláště pak její konec, kdy po tomto celosvětovém konfliktu zaniklo feudální společenské zřízení, jenž po staletí spravovalo a řídilo celý svět. S koncem první světové války zanikla mnohá mocnářství, kupříkladu Německé císařství, Rakousko-Uhersko nebo carské Rusko.

Celé lidstvo se během krátkých čtyř let, tedy co trvala první světová válka, nepopsatelně změnilo. Začaly vznikat první státy fungující na čistě kapitalistickém principu, z nichž se následně vyvinuly společenské systémy, které dnes vévodí prakticky celému světu.

Než se posuneme dál a přiblížíme si asterismus v širších souvislostech, řekněme si něco o kapitalismu. Jde o to, abyste sami přišli na to, z jakého důvodu je potřeba nad asterismem přemýšlet, zvlášť když má být tímto pomalu se rodícím zřízením, zcela nahrazeno současné tržní hospodářství. O kapitalismu je možno hovořit pozitivně i negativně, neboť záleží z jakého úhlu pohledu budeme na něj nahlížet.

Na rozdíl od jiných pořádků poskytuje kapitalismus člověku relativně mnoho svobod, a to z něho činí jeden z nejúspěšnějších systémů, který urychlil pokrok a evoluci ve všech možných aspektech rozvíjejícího se lidstva, z něhož povstal současný moderní svět a neuspokojivý obraz dnešní společnosti.

Ovšem velká potíž tkví v tom, že tento ekonomický systém je postaven výhradně na růstu. Akumulací (části) zisku vzniká kapitál, který je znovu investován do výroby za účelem navýšení zisku. Jenomže to funguje do té doby, dokud je z čeho brát! Proto se začínají postupně objevovat i takové názory, že kapitalistický systém je na konci svých sil. To nakonec přiznávají mnozí ekonomové, ale i jeden z nejznámějších žraloků západního finančního světa, americký miliardář Ray Dalio, který věští konec kapitalismu.

Podle Dalia pokračuje koncentrace bohatství do rukou stále menší skupiny těch nejbohatších, což údajně vede k tomu, že už se nedá mluvit o rovnosti příležitostí, a to ani v oblasti školství. Chudí nemají na to, aby zaplatili dětem dobré školy, zatímco bohatí si vytvářejí svůj vlastní svět, v němž umožňují prestižní vzdělání a kariérní růst i dětem, které by často bez peněz rodičů nevystudovali.

Tvrdí, že se nyní nacházíme ve zlomovém bodě, kdy se i lidé s různými ideologickými názory musejí dát dohromady a přepracovat systém tak, aby byl koláč rozdělen spravedlivěji. V opačném případě zažijeme obrovský konflikt a revoluci, která ublíží úplně všem a přispěje i ke zmenšení koláče, varuje Dalio. A proto se lze na asterismus zahledět, jako na návrh a alternativu, jak se vyhnout očekávaným potížím, o nichž tento miliardář hovořil.

A proč bychom měli brát tahle jeho slova vážně, rovněž se značným znepokojením?! Miliardář Ray Dalio, zakladatel investičního fondu Bridgewater, již v minulosti předpověděl finanční krizi z roku 2008.

Ke shodným závěrům ostatně dospěli i jiní významní lidé zabývající se ekonomickou sociologií s podobnými tématy. Například německý sociolog a emeritní ředitel Max-Planck-Institut für Gesellschaftsforschung (Institutu Maxe Plancka pro výzkum společnosti) Wolfgang Streeck v jednom rozhovoru prohlásil: „Vládnoucí třída v jakémkoli systému si myslí – a pokouší se o tom přesvědčit ostatní, že systém, který jí zaručuje, že zůstane u moci, je věčný. Lidé navíc žijí velice krátkou dobu a ještě kratší mají paměť. Když něco trvá 20 let, hned mají pocit, že tak to bylo vždy a že to tak i vždy bude. To je však nesmysl.“

S koncem dějin nepřišel jen Francis Fukuyama (proslavil se především dílem Konec dějin a poslední člověk), a ani nebyl první, kdo se touto závažnou problematikou zabýval, protože představitel německého idealismu Georg Wilhelm Friedrich Hegel, již v 19. století zastával názor: „Svět není neměnné, stálé uspořádání, nýbrž jedno nesmírné dějství, v němž světový duch hledá cestu sám k sobě.

V lidstvu se uskutečňuje svoboda a rozum vesmíru tím, že roste lidské uvědomění a schopnost přetvářet svět. Tomu, co jest, nelze rozumět jinak než jako procesu, změně, vývoji, pokroku, cestě k dokonalosti, případně i zápasu protikladů.“

Bylo by tedy bláhové se domnívat, že tento citát z filmu Matrix, v dnešní době neplatí: „Všechno co má svůj začátek, má i svůj konec.“Jakmile se nad tímto vším uvedeným nezaujatě zamyslíme, musíme se dovtípit, že současná civilizace je blízko svému konci. To koneckonců v jedné své studii překvapivě uvedl - Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Popravdě řečeno, kdo dokáže logicky a objektivně ještě přemýšlet, nepotřebuje výzkumy a závěry obdobného druhu nějak bedlivě sledovat, protože je naprosto jasné, že je jen otázkou času, kdy se tento systém a neudržitelný stav zhroutí sám do sebe, aby z tohoto rozpadu zažehl „Velký třesk“, z něhož se zrodí nový vesmír, respektive nový světový řád a pořádek, systém a svět fungující na zcela jiných zákonech, znovurozdělení moci, než je tomu doposud!



Nastal věk transformace - jaký asi bude?

Když zjistíte, že je vaše auto porouchané, necháte si ho opravit, popřípadě si koupíte nové! To samé je zapotřebí učinit s nynějším systémem, jenž dospěl k zániku a čeká na elementární nápravu. Čím déle bude právě takovýto restart probíhat, o to bolestivější bude zrod nového civilizačního řádu, který lidstvo potřebuje bezpodmínečně k trvalému rozvoji a existenci!

Taktéž záleží na tom, jakou sílu mají staré struktury působící na vrcholu tohoto kolabujícího zřízení, jelikož tyto elity se nemohou logicky jen tak snadno s tímto transformačním procesem ztotožnit, poněvadž ho budou bránit a udržovat do poslední chvíle, ať to stojí, co to stojí! Ale i obyčejní lidé jsou na tomto systému závislí tak moc, že předem odmítnou jakoukoliv jinou možnost a cestu, která by zlepšila nynější systémové poměry ve společnosti.

S tímto koresponduje citát z legendárního Matrixu: „Matrix je systém, Neo. A ten systém je náš nepřítel. Když jsi uvnitř a rozhlédneš se, co vidíš? Obchodníky, učitele, právníky, dělníky. Tyhle lidi a jejich mozky chceme zachránit, ale do té doby jsou všichni součástí systému a to z nich dělá naše nepřátele. Hlavně si uvědom, že většina není na odpojení připravena. Mnozí z nich jsou tak naprosto na systému závislí, že budou ochotni ho bránit.“

Odpor vůči takové změně může být za jistých okolností fatální pro celé lidstvo, protože tito lidé mají klíče od nejstrašnějších zbraní světa, a tím je kupříkladu ruský Car. Pozn. Car-bomba byla třístupňová termonukleární puma o energii přibližně 50 až 58 Mt TNT (210 až 240 PJ). To je ekvivalentní přibližně 1 350 až 1 570 - násobku kombinované energie bomb svržených na Hirošimu a Nagasaki.

Ačkoliv je pravdou, že z obou světových válek se paradoxně zrodil ucelenější systém a stabilnější světový řád, ale i technologický vzestup, co posunul pokrok lidstva na jinou (vyšší) civilizační úroveň, nelze předpokládat, že by se zase z podobné katastrofy, čímž by v tomto případě byla třetí světová válka, mohla znovu rozvinout o pomyslný evoluční krok dokonalejší společnost, jak se přihodilo zejména po druhé světové válce.

Třetí světová válka za těchto dnešních okolností, především kvůli zbraním hromadného ničení, není vskutku možná. Což znamená, že k dalšímu civilizačnímu přerodu (transformaci) musíme dojít zcela spontánně, rozhodně nekonfliktně a nenásilně, čili pacifistickou cestou.

Jak toho lze dosáhnout? Domnívám se, že účinné prostředky nám v tomto ohledu poskytuje pokrok, který dokonale odvádí pozornost od skutečného militarismu. Konkrétně výzkum vesmíru, bez rozdílu ras a náboženství, celou civilizaci sjednocuje!

Proč tomu tak je? Zejména proto, že náš život je ve hvězdách! Jen málokdo si dokáže představit, že vesmír je domnělou centrální pamětí lidského mozku, tudíž je nezbytné, abychom se do jeho útrob pokusili proniknout, třeba s pomocí nejvyspělejších technologií, co nám dnešní moderní věda nabízí a umožňuje.

Když budeme vesmíru naslouchat pozorně, snáze porozumíme jeho tajemnému sdělení, v němž se odehrál zázrak a zrod člověka, jehož osudem je hvězdné povznesení, s nímž se tahle existence opět navrátí tam, odkud sem přišla, a to zpět do nejniternějšího středu nekonečného universa, ale již v podobě vyzrálé kosmické bytosti se všemi božskými atributy, o nichž nemáme sebemenšího ponětí!



Co znamená, pozorně naslouchat vesmíru?

Je to prosté, stačí, když kosmické zákonitosti přeneseme do našeho společenského řádu a civilizačního systému. Doslovně to znamená, imitovat v našem pozemském prostředí kosmické podmínky, jako bychom působili (žili) kdesi ve vesmíru na nějaké kosmické základně, čímž by byla obyvatelná zóna čítající cca tisíc jedinců lidských příslušníků.

Tímto se vracíme k myšlence, která souvisí s asterismem. Společnost fungující na asterických předpokladech v sobě snoubí všechny výhody a moudrosti získané ve vesmírných misích, protože z těchto nabytých zkušeností bychom pak stvořili funkčnější (spravedlivější) mravní kodex, který by korespondoval s dosaženou vyspělostí lidstva. Vývoj vesmírného konceptu je v podstatě nekonečný, neboť cosi takového se neustále samovolně rozvíjí, a právě tohle posiluje dokonalost, k níž je nám předurčeno dojít.

Hvězdná kultura, neboli hvězdný řád, představuje v tomto asterickém pojetí civilizační uspořádání založené na kosmických vlastnostech, jenž budou převzaté a zanesené do našeho světa, který se díky tomu stane asterickou planetou. Ať už vám to bude připadat jakkoliv podivné, nebo dokonce utopistické, jsem přesvědčen, že mimozemšťané na jiných planetách ve vesmíru, rovněž fungují na funkčních asterických modelech a společenských principech, jež stojí nad tou či onou kosmickou civilizací.

Čím silnější asterismus, tím vyspělejší bude jakákoliv civilizace! Ale abych nechodil kolem horké kaše, raději vám představím opěrné body, jež jsou pro asterickou společnost a tento způsob života a uvažování, a existenci naprosto klíčové! V asterismu se nesetkáme s penězi, čili s finančním systémem, jenž je pro tržní hospodářství základním stavebním kamenem, na němž participuje současná společnost.

Z tohoto důvodu lze asterismus přirovnat k velkému třesku, který nezmění jen stávající civilizační zákony, hodnoty a pravidla, ale i způsob myšlení, což v této chvíli představuje zcela revoluční ideu, která v pozitivním slova smyslu může ovlivnit dnešní společnost, zejména pak budoucí generace.

Z různých rozhovorů se svými přáteli na toto téma jsem pochopil, že asterismus je negativně vnímán u relativně méně majetných lidí, kteří si z nějakého důvodu nedokážou vyobrazit, že by na tomto světě peněz nebylo potřeba.

Tohle jsem opravdu neočekával, zvláště jejich neodůvodněné obavy a vymlouvačné postoje, jenž vycházely z předpokladu, že kvůli asterismu by mohli přijít i o to málo, čímž jsou jejich celoživotní úspory. Pak na to navazovala kritika, která souvisela s nedostatkem empatie a přemírou egoismu.

Jak by k tomu všemu přišli, když celý život poctivě pracovali, a ke svému důchodu si svědomitě v bance střádali úspory na horší časy, zatímco mnozí flákači a lemplové, kteří pro společnost neudělali vůbec nic, na těchto základech o asterických vizích, bez zásluhy by dostali moc, pokud by zanikla společnost založená na finanční soustavě, že?! Všechny tyto výtky vycházejí skutečně s nedostatečné představivosti, která hraničí až s pokrytectvím, případně sobectvím.

Nejvíc mě rozesmálo, když tvrdili, že si dovedou asterismus docela snadno představit, což byla lež jako věž (!), protože plně rozvinutý asterismus mohou zatím pochopit nebo mu alespoň částečně porozumět, výhradně kosmonauti, co na vlastní kůži okusili stav beztíže a jiné extrémní podmínky související s pobytem ve vesmíru.

Zbytečně se neříká: „Chcete-li změnit svět, změňte sebe. Asterismus v tuto chvíli představuje naše přežití, neboť je to jedinečná příležitost, jak se dopracovat k lepší budoucnosti. Výhoda asterismu tkví v tom, že získané zkušenosti kdekoliv ve vesmíru, třeba na ISS, v budoucnu i na Měsíci, později na Marsu, je možné zde na Zemi uplatnit daleko efektivněji, než v nepříznivých podmínkách kosmu.

Musím podotknout, pokud by se tito lidé, co nevěří v asterismus, shodou okolností dostali do vesmíru, a náhle byli vystaveni extrémnímu kosmickému prostředí, teprve až tehdy by jim došlo, že peníze na horší časy v tomto pro život nepříznivém prostoru universa, žádný racionální smysl nemají, že veškeré prostředky dostupné na kosmické lodi, patří celé posádce, anebo že jeden bez druhého nejsou nic, atp.

Proto se domnívám, aby se světová společnost mohla sjednotit, tak se musí nejprve rozdělit, například na pomyslné včelí plástve. Tuhle poslední myšlenku si vyobrazte jako puzzle. Ano, puzzle (pucle) jsou obrazovou skládačkou, protože jsou tvořeny z jednotlivých dílků, které do sebe musejí přesně zapadat, tak aby se z nich mohl složit kýžený tvar či obrazec.