Requiem pro slova

 Jen myšlenka

Myšlenka doznívající v tichu.

Myšlenka, která se zabodne.

Myšlenka rezonující v paměti.

Ta, která vyvrátí vše uvěřitelné a uvrhne svět v temný, chladivý, přípustný chaos existencí všeho světa v nás.

Slovo je dcera myšlenky.

Od nás se naděje nedočkáte.

Myšlenka zmizí a my tu zůstaneme jako prázdné loutky bez výrazu.

Bez myšlenky.

Bez touhy a bez naděje.

Beze smyslu, jen co dozní pochopení.

Jen s chtíčem. Hledat myšlenku.

Tu, která už není.

Jen my.

Jen…

My.