Hrobeček
Hrobeček
Anotace: Psáno: 4.10.2007 Tato báseň je věnována malému Marečkovi, jednomu ze slovenských dvojčat, které oddělili. Svůj boj o život dnes prohrál, byl pět měsíců stárý.
Byl to přesně rok,
Co byl ten ošklivý hrob.
Chodili kolem něj obloukem,
Byl v něm někdo malinkej.
Měl jen dřevěný kříž,
Který rychle ztruchnivil.
Nikdo k němu nechodil,
Nikomu se nehodil.
Ale pak se objevila ta osoba,
Chodila stále dokola.
Padla před něj na kolena,
Celou dobu proplakala.
Byl to její syn,
Který krátce žil.
Boj v nemocnici prohrál,
A v půli roce skonal.
Žena se dlouho vzpamatovávala,
A hrob syna pak vyhledala.
Poslední slzy uronila,
A dítě řádně uložila.
Dnes je to nádherný hrobeček,
Plný hraček a kytiček.
Svíčky na něm jen září,
Smutný příběh doprovází…
Co byl ten ošklivý hrob.
Chodili kolem něj obloukem,
Byl v něm někdo malinkej.
Měl jen dřevěný kříž,
Který rychle ztruchnivil.
Nikdo k němu nechodil,
Nikomu se nehodil.
Ale pak se objevila ta osoba,
Chodila stále dokola.
Padla před něj na kolena,
Celou dobu proplakala.
Byl to její syn,
Který krátce žil.
Boj v nemocnici prohrál,
A v půli roce skonal.
Žena se dlouho vzpamatovávala,
A hrob syna pak vyhledala.
Poslední slzy uronila,
A dítě řádně uložila.
Dnes je to nádherný hrobeček,
Plný hraček a kytiček.
Svíčky na něm jen září,
Smutný příběh doprovází…
Komentáře (3)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
Tvůj příběh má své kouzlo. Takové téma je třeba zveřejnit... báseň je ale trošku kostrbatá.. chtělo by to vepsat víc do hloubky .. nemusí se nutně vše rýmovat ;-)
12.01.2015 12:04:41 | Majrenka
souhlasím.. víc psát netřeba.. na ten příběh si pamatuji, držela jsem jim pěsti..
12.01.2015 13:02:12 | Amelie M.