Sama

Sedí nehnutě s pohledem mimo sebe a přemýšlí, kde se stala chyba, kde mohla udělat něco jinak. V životě po ní každý šlapal, a když už narazila na člověka, který jí chápal a rozuměl, byl náhle pryč. S bolestí a pláčem přemítá minutu po minutě, ale slabinu nenašla. Kde se stala ta osudová chyba..? Naděje ji opouští, nemá nikoho, komu by se svěřila. Bojí se budoucnosti, stále se jí vrací minulost. Kdyby přišla, kde se co stalo, co udělala špatně. Pláče a pocit, který ji svírá je nepopsatelný. Snad ji teplá koupel zažene veškeré špatné myšlenky, říká si. Vleze do vany plné pěny. Pohled se jí zastavil na žiletce a je rozhodnuto. Voda ve vaně se rázem mění na červenou a její tělo a mysl je svobodné.