Nemám už chuť!

Neznámo čím,

neznámo kým.

Přišli jsme o duši,

a nevíme co stím.

Tak kam jít dál,

kdo by se smál.

Nemáme pro co žít,

kdo byjste tu hru dál za nás hrál.

Za nás za svět,

za nás stvořil květ.

Co by v nás utěšil, ten věčný smutek.

Co nás tíží na srdci,

Ne nemůžem... nemůžem ho přemoci.

Jsme už jen ty stíny sami sebe,

a už nám nezáleží jestli jdeme do pekel, či do nebe.

Nemám už chuť tu být,

nemám už chuť ani snít.

Nemám už chuť tu být.

Při pohledu na svět...

Nemám už chuť tu být,

nemám už chuť ani snít.

Nemám už chuť tu být.

Při pohledu na svět,

chce se mi klít.