Koloběh

Svíráš mě mezi stěnami svého tepajícího srdce
díváš se za obzor za skutečnosti
které vyvolávají interakce
mihotáš mým stínem jako minotaur
s rohama k nohám ti padám
otvírám otvírákem na konzervy své srdce
pumpuji krev vstřikuji do oběhu kofein
kofeinové pilulky
instantní energie
učim se bejt lepší jako pták, co mu narostou křídla
jako pták jako falicky symbol, co se nezapomíná
myslím tedy jsem jen tvoje na provázku
mé libido, které postráda tvé péče, tvého ohledu se vzpouzí
a já už nesoustředím se na nic
chci být tvoje
já jsem
ale ty
koluješ v oběhu uspěšné pražské náplavy
koluješ v oběhu modrých sluncí, které jsou strašně daleko
zamilováváš se do královen filozofie, do léta
do krásné souhry, půvabu nové tváře na polštáři do nové ženy, která jen září, když je s tebou
prosíc tě klečím ti u nohou
topím se v záplavě cizích substancí
jsi hrou napsanou přes tváře lidí potichu sedících v hledišti
jsi snem
jsi obrazovkou svítící mi na poplach
jsi postrach mého srdce
vrať se
jsi iluzí oprašující vzpomínku
zaschlé skrvny od vína, na mojí košili po dvanáctihodinové šichtě
jsi hladina stoicky klidná po ránu, když se snažim probudit ze sna realita, co mi trhá oční membrány
pod očima obrovské kruhy
jsi ta posledni minuta, kdy dochazí mi dech
cirkuluješ mi v žilách
jsi můj..