Milý Same...

Milý Same,
píšu ti tento dopis, abych vyjádřila jak moc mě mrzí co se mezi námi stalo. Nechci nikomu nic vyčítat ani nikoho obviňovat. Chci ti jen říct co pro mě znamenáš.
Když jsi mi tehdy poprvé napsal, nikdy, opakuji nikdy by mě nenapadlo co se stane. Skutečně nevím jak jsi to dokázal, ale přes můj strach, nedůvěru a předsudky jsi dokázal ukradnout mé srdce. Nikdy jsem necítila nic podobného. S tebou se cítím krásná, výjmečná, jednoduše šťastná. Nikdy jsem nebyla v tvé náruči, ale přesto ses mi vkradl do snů. Nikdy jsem s tebou vlastně nebyla, ale přesto si neumím představit být bez tebe. Nikdy jsem necítila tvůj dotek, ale přesto po něm tak moc toužím. Nikdy jsem k sobě nepustila nikoho tak blízko, ale ty jsi mi nedal na výběr, neptal ses na svolení prostě si do mého života vrthl jak hurikán a zamíchal mými pocity i zásadami, můj život si převrátil naruby. Ty jsi mě dokázal po letech rozbrečet i rozesmát. To na čem někteří pracovali roky, ty jsi dokázal za měsíce, dny a hodiny. A teď chceš jen tak odejít? Vzal sis kus ze mě. Měla bych tě nenávidět, ale přesto cítím, že tě stále miluji. Chci tě tak moc praštit, ale jen proto, aby jsi mě zastavil, přivinul k sobě blíž a jen mi šeptl do ucha "Ty víš, že tě miluji". Teď tu sedím a píšu tento dopis, cítím jak mé srdce pláče, ale oči toho už nejsou schopné. Studna slzy je prázdná a ani já už nechci dále plakat. Řekl jsi, že jsem chladná, ani nevíš jak moc bych si přála taková skutečně být. Pak by mi totiž nemohl nikdo opět ublížit.
Nic z toho ti nepíšu, aby ses cítil provinile, jen chci aby jsi konečně otevřel oči a pochopil jak moc pro mě znamenáš, přestože ti to nedávám najevo tak jak si to představuješ.
Nevidíš nic co je za zástěnou tvého notebooku, nevidíš jak zuby nehty držím poslední čárku wifi, abych s tebou neztratila spojení, jak ráno vstávám jak z mrtvých, protože jsem se snažila urvat každou vteřinu, abych si mohla číst tvé myšlenky ještě o něco déle. Nevidíš můj přihlouplý úsměv, kdykoli si na tebe vzpomenu, nevidíš jak si při každé šťastné chvilce přeji, abys stále vedle mě a neviděl jsi ani mé slzy, když jsem tě proklínala.
Víš, nikdy jsem netušila co přesně "milovat" znamená, ale teď to konečně vím a mohu říct bez výčitek a naprosto upřímně. Já tě miluji. Miluji tvůj úsměv. Miluji tvé oči. Miluji i každičkou takzvanou chybu. Kvůli tobě miluji i fotbal, protože mi připomíná tebe. I ty jsi mi nesčetněkrát řekl, že mne miluješ, ale já se ptám, skutečně miluješ mě ? A nebo miluješ jen představu lásky?