Rozhodnout se zemřít

Ona si nevybírá mezi dobrými a zlými. Škoda. On byl dobrý. A proto mě jeho nemoc tak zasáhla. Milovala jsem ho. Milovala jsem ho víc, než svůj život a stejně jsem nemohla nic dělat. Mohla jsem se jen koukat, jak chřadne. Jak ruce, které mě dříve hladily po vlasech a zvedaly do vzduchu, slábnou.
Jak dřív vždy lehce opálený hladký obličej bledne a hrubne a ty modro-hnědé oči, které z dálky vypadali jako tmavě zelené, ztrácí svou jiskru. Jak se z veselého blázínka stává jen smutná skořápka připomínající to, co bylo a už se nevrátí. Až jednou z té skořápky zmizela poslední kapička života a smrt si vzala to, co jí ještě nemělo patřit. Sesypala jsem se. Nechtěla jsem bez něho dál žít. Každá minuta mého bytí příšerně bolela a bolí doteď. Bolí i v tuhle chvíli. Však ona už dlouho bolet nebude. Už jsem se rozhodla. Uvidím svého milovaného znovu a v plné síle. Psala jsem, že připomínal skořápku toho, co bylo a už se nevrátí ? Neměla jsem pravdu, protože teď, teď se to vrací...