světle vzdálených příslibů
žiji bez dechu
jen z představy těch dnů
budoucích
slzy tiše kanou
nikdo netuší
co děje se stranou
když hlavu přehluší
cigaretový dým
R: Jó bylo ti tak krásně
když říkal ti jasně
že romantické básně
jsou jen stíny vlastně
jen stíny emocí
Ve stínu bezedných slibů
skryta bez strachu
pod křídly holubů
vědoucích
větry silně vanou
to se nesluší
aby lásku malou
zakryl pod retuší
ten bezelstný rým
R:
Po nocích si zkouším váhu
ta tíha krachu
tak skládám úvahu
horoucí
že prý cenu valnou
mládí zakouší
a tak vodu kalnou
se schovat pokouší
za okrasný pýr