další nenávratno

zase je to tady

potkal jsem
stíny svého života

láska mě nutí zpívat
marné jarní písně
které ty neslyšíš

a já prázdný
toužím dotknout se tě
tvého těla a tvé duše

ale vše se ztrácí
v přehršli povinností

a já všechno utopím
ve sklenkách pití
které potlačují slzy
jež by kanuly na zemi

tam, kde jsi stála
já tě mohl obejmout
a setřít slzy tvé

na to si počkáš
řeklas, když jsi naposledy
odcházela ode mne

dnes já toužím
abys byla tady a setřela
hořkoslané kapky z mých tváří

pláču
a tento déšť
je počátkem potopy
v níž se utopí zlé

svět bude čistší a krásnější

já však budu

mrtvý