Chatka číslo 13

Chatka číslo 13

Tehdy mi bylo 10 let a jel jsem na svuj první tábor nebyl jsem klasické dítě co ho baví fotbal má spoustu kamarádu a prosedí celý den za počítačem
Moji rodiče jak jim my lidi říkáme mě asi taky moc nechápali stejně tak jsem se nechápal já dokázal jsem celý den sedet naproti stolu bez židle a přemýšlet nad světem
přepadaly mě ruzné nálady a stavy odloučení agrese a obrovské deprese připadal jsem si vždycky tak sám a nikdo mi nerozuměl ve škole jsem to asi taky moc nepochopil
první rok sem proseděl sám v zadní lavici sledováním vrán padání deště a následné sršení tepla na horký asfalt choval jsem se přirozeně tak jak jsem to cítil.
Kolektiv to bral ale tak že je se mnou něco špatně že jsem divný nebo nemocný ale já prostě neměl náladu se bavit hrát si ale zároven jsem jim záviděl jejich
pocit bezstarostí jejich upřímný smích jejich první lásky které nestály za nic v mojich očích ale pro ně to bylo něco záviděl jsem jim to jak všichni okolo dokážou žít
a necítí tu bezmoc jako já záviděl jsem jim to že jsou normální. Já jsem si mezitím sám v lavici přemýšlel o tom co bude s mojí duší po smrti a oni si vesele hrály matematického zamrzlíka a vítězství pro ně znamenalo tolik myslely si v tu chvíly že jsou výmeční že znamenají tolik ale neuvědomovali si že nás je na světě tolik .
Že se jejich uspěchy odehrávaj jenom v jejich užasném světě tvořící 30 lidí rodina příbuzní a jejich třída ve škole . Ano později jsem si našel kamaráda který mi tak nějak nevědomky vysvětloval jak to v dětském světě chodí a seznámil mě s ostatníma postupem času jsem zjistil že jim stačí když vytvářím zábavu takže jsem se později stal oblíbeným nebo jsem si to jenom myslel ve skutečnosti mě neměli rádi chtěli jenom zábavu a v každé možné chvíly mě potopily . Co mám teda dělat ? jaký mám být člověk když jsem se zeptal doma řekli mi nic si stoho nedělej jsou to jenom děti ale já jsem byl taky jenom dítě . Když jsem byl sám sebou byl jsem divný když jsem se snažil být jako oni nevzali mě skutečně mezi sebe tak jsem se nějak smířil že nejsem ten typ co bude mít desítky kamarádku stovky lajku na socíálních sítích a plán na každý den s jiným nejlepším kamarádem . Jednoduše jsem se vždycky bavil s jedním kamarádem na kterého jsem se mohl vždycky spolehnout takže když jsem ho potom ztratil
strašně to bolelo možná to byla láska ale to jsem v utlém věku asi netušil , ale o tomhle jindy . Jednoho dne mi moje mamka oznámila že jedu na tábor nic víc mi neřekla zbalila mi tašku a dalšího dne ráno mě odprovodila na autobus . Samozřejmně že tam všichni jezdili minimálně v dvojcích a už byly na minimálně jednom turnusu
takže jsem byl zase jenom někdo novej kdo tam asi moc nezapadá . Takže jsem cestu v autobuse strávil sám po příjezdu jsem byl ubytován do chatky číslo 15 s jedním klukem co rád poslouchal písničky co tehdy frčely a jmenoval se Kryštof dále mnou na chatce byly dvojčata asi stejně staré obadva měli 10 jako já . Počas táboru jsem se s klukama dost seznámil jmenovali se Ondra a Martin . Chodili jsme spolu na zmrzlinu někdy se vyměnovali a dělali si ze mě srandu že nevím kdo je kdo . Postupem času jsem je začal rozpoznávat díky znamínku které měl Ondra pod okem . Bohužel jednoho dne se semnou Martin přestal bavit nevím proč jestli jsem mu něco udělal ale jednal dost impulzivně a byl na mě dost zlý ale s Ondrou jsem se stále bavil ale né už tolik cítil jsem se na táboře zase opět sám . Nechtěl jsem se učastnit akcíí her výletu prostě ničeho všechno bylo opět špatný ztratil jsem kamarády se kterýma jsem mohl být jenom určitou dobu . Chtěl jsem at už tábor skončí a mužu jet domu .
Jednoho dne jsem takhle šel na oběd seděl jsem sám na kraji dlouhého stolu a sedly si vědle mě dva starší kluci mohly mít tak 14 až 15 a začali se semnou bavit .
Zeptali se jak se jmenuju co rád dělám byly dost přátelští jmenovali se Kuba a David . Od té doby jsme se začali dost bavit brali mě s sebou když jsme šli na nějaký výšlap nebo vedle mě seděli když jsme šli na večerní promítání kina . Byl jsem rád že mohu být jejich kamarád. A tak se mě jednoho dne zeptali jetli nechci k nim na chatku , takže jsem se domluvil s vedoucím a ten s tím neměl žádný problém takže jsem se přestěhoval na chatku 13 . Bylo to super měli tam přenosný dvd přehrávač na kterém jsme se koukali na ruzné filmy nebo aji pohádky od disneyho přitom jsme jedli hodně sladkostí čípsu a do toho pili levný energytáky . Takhle tábor plynul a kluci mi přirostli k srdci až jsem si říkal co budu dělat až tábor skončí doma nemám žádné kamarády a jediné moje dva kamarády po konci táboru neuvidím .
Opět mě přepadl smutek kluci si toho všimli a říkaly mi že se další rok určitě uvidíme znovu to mi ale moc náladu nezvedlo co mám dělat celej rok sám ?
Byl tu poslední den tábora všichni šli na výšlap ale já jsem řekl že mi je špatě že zustanu v táboře . Takže jsem v táboře zustal sám s jedním vedoucím kterej spal v chatce na vrchu tábora . Jen sem tak chodil sám po táboře a smutně přemýšlel co dál tak to bylo až do večera ten den byl tehdy strašně dlouhý .
Byl večer a v hlavní budově tábora se hrály hry jako partička vláček přátelstvý ten spočíval v tom že několik lidí dostalo šátek a stály trošku bokem ostatní se držely za ruce točili se a zpívaly si do toho písničku , když se přestalo zpívat člověk s šátkem musel někomu předat šátek a dát mu pusu a takhle to bylo stále dokola .
No pak už nastal čas jít spát já se klasicky toulal po táboře až jsem došel do naší chatky . Kuba a David se ještě koukali na nějakej film na přenosném dvd přehrávači a do toho klasicky jedli nějaké dobroty nakonec jsme šli spát . Najednou se vzbudím uprostřed noci a vidím jak Kuba leží na Davidovi a ptám se kluci co to děláte ?
Kuba řekl to hrajeme takovou hru s klackem řekl a zeptali se chceš hrát taky ? Řekl jsem ospale jo proč ne . Kuba se zvedl s Davidove postele a přišel k mojí a říká :
zavři oči lehni si na břicho a obličej dej do polštáře . Byl to muj kamarád tak jsem mu věřil a udělal jsem to . Potom mi Kuba vyhrnul tričko až k lopatkám a začal mi sundávat kratasy přišlo mi to zvláštní ale nijak jsem se nebránil . Najednou mi začal stahovat aji moje trenky a vlhkým prstem mi vjel do zadku bylo to zvláštní a už jsem se začal cukat a snažil jsem se otočit ale měl svou levou ruku mezi míma lopatkama takže to nešlo . Chvíly se nic nedělo a najednou do mně vniknul začal pomalu a postupně zrychloval po chvíly mě to začalo dost bolet . Křičel jsem at přestane ale nikdo mě neslyšel protože jsem měl hlavu zabořenou v polštáři . Pak to skončilo , cítil jsem něco vlhkého na zádech . Kuba vzal ručník a utřel mi moje spocené záda . Poté vztal s postele a řekl tohle je klacek já jsem bez pohybu ležel na vlhké postely až do rána a nemohl jsem usnout . Přesto jsem na chvíly usnout musel protože jsem se vzbudil a nikdo nikde už nebyl Kuba aji David byly pryč neměli tam už ani věci . Vyšel jsem s chatky a zeptal jsem se vedoucího kde je David a Kuba , vedoucí mi jenom řekl že pro ně už přijeli rodiče . Zašel jsem do chatky a s pocitem vnitřní prázdnoty jsem se začal balit . Sbalil jsem si všechny věci nasedl do autobusu a jel opět sám domu .