Anděl strážný??

Jak jen začít?Možná otázkou co to znamená,když zažíváme spoustu nových emocí,které nedokážeme nijak pojmenovat.Konečně jsme dospěli?Nebo začínáme žít?Většina z nás si odpoví to,co se mu zrovna hodí,v ten moment si neříká pravdu..nehledám odpověď-není důležitá.
Ale abych vysvětlila mou otázku...Prostě vstoupil do mého života,nečekaně,neplánovaně,najednou tady byl.V okamžiku,kdy jsem neměla ani zdaleka pocit,že ho potřebuji.Byla jsem přece silná,neohrožená,smířená...jaká to lež sama sobě!!!Takže slabá,vystrašená,zlomená...a v hloubi duše potřebu se o někoho opřít,někam schovat,podělit se o bolest.najít sílu,tolik potřebnou pro své blízké,které jsem NESMěLA zklamat.A právě v téhle chvíli mi zkřížil cestu takřka cizí člověk,a začalo se pro mně rodit něco,co dodnes nedokážu sama popsat.Dostávám se k tomu,že nic není náhoda a vím,že se to muselo stát,protože jen díky tomu jsem dnes tam,kde jsem,ale hlavně chci ukázat,co může vzniknout mezi dvěma lidma,aniž by bylo potřeba se dlouho poznávat v jakémkoli směru.Věřte....NENI TO NUTNE!Stačí pár minut a je to tam..nechtějte to pochopit,jen si to užívejte.Teď se pokusím vyjádřit,co pro mne tohle setkání znamená a jak se cítím,i když pocity papír neumí přenášet...každé ráno se budím s úsměvem na tváři,aniž bych tušila,co přinese den,vše uvnitř zpívá,jediná myšlenka rozbuší srdce tak,že chce vyskočit z těla ven...tak moc chce žít..žádná pohroma není dost velká,aby mne srazila ne kolena,protože stačí si vzpomenout na něj a cítím se neporazitelná.Stále je v duchu se mnou,aniž bych to ovlivňovala,připadá mi,že je součástí mne a bez něj bych byla prázdná,zranitelná...tenhle člověk má pro mne i uprostřed noci hezké slůvko povzbuzení,i když je sám zrovna smutný,dává mi pocit,že je tady kdykoliv jen pro mne,a přitom je tělesně na míle daleko.Je to můj štít,můj maják v bouři,pevná zem pod nohama když padám.....Mohla bych toho ještě spoustu napsat..tenhle vztah(a nehledejte v tom vztah mezi mužem a ženou,ač vám to může připadat jasné)je pro mne taková síla,že mám mnohonásobně víc,než sama potřebuji.Tohle je jistě určitá forma přátelství,ale pro mne je neobyčejná!!Nejde popsat jaký tenhle člověk v mých očích je..snad jen-bez své rodiny bych zemřela,však bez něj bych nežila!přeji si být pro něj stejný hnací motor,jako je on pro mne.Je na místě se ptát co je vlastně zač?Je to jednoduché-pro mne můj anděl strážný...děkuji ti za to že JSI...