Proč

Jen blázen rozumí slovům blázna.
Jen málokdo ví, jak pojmenovat bolest a odkud přichází.
Proč radost střídá splín a strach vrýpá do duše bolavé šrámy, které ani čas nezhojí.
Strach a bolest ruku v ruce boří a ničí tělesno. Rozklepané končetiny neuklidníš. Sebevětší snaha končí v koši.
A vytváříme další a nové iluze, co pomohou na čas přežít.
Přičichneš krásnu a vůni života a sotva se jen dotkneš, zas anděl smrti dotýká se tebe. Jako rakovina duše rozkládá tě na nejjednodušší molekuly, atomy a ještě menší částice.
Zas sebrat všechny kosti a proti vůli, nepřízni všeho zvednout údy a vzdorovat větru a ohni.
Tak bolí žít a strach nedovolí nadechnout se. Proč? Věčná a stále přítomná otázka. Není možné, že tohle z nitra samotného vzejde, když dokážeš cítit, milovat, plakat, vidět krásné i ošklivé.
Jako rakovina duše zžírá vše živé a pulsující. Proč?