MALIČKÁ

Poprvé v mých dveřích stála
byla plachá, snad se bála
aby nedala mi vale
hned ji vlídně pozvu dále

způsobně se posadila
krásná, svěží, něžná byla
promlouvám k ní tichounce
chci ji hladit ji lehounce

jak jen po ní vztáhnu ruce
lekne se a cukne prudce
marná všechna moje přání
mohu se jen dívat na ni

hovořím k ní potichu -
je to málo pohříchu
pozděj se jak dítě chová
vedle skříně se mi schová

trpělivost že je ctnost
káže mi má zkušenost
po čase si lépe vedla
nakonec mi na klín sedla

oči lehce přimhouřila
snad by se i pomazlila
kožíšek má jako z plyše
hladím ji - a přede tiše

Je tak krásná, maličká
moje nová kočička