Abych se dostala do ráje...
Anotace: Dnes je to osobní...
Stojím na cestě, co vede zpátky domů
sama s tvým stínem - můj někam zmizel -
..asi se stydí,
nebo už prostě neunesl
tíhu pravdy...
...že jsem ti lhala
a že se mi líbilo
ti ubližovat.
Že se mi chtělo
běžet deštěm až na konec světa
sama, bez tebe
(i když ten svět byl i tvůj,
a z nebe padala slaná voda).
Že jsem tě milovala,
ale sebe víc,
a že bych se tě vzdala
pro vteřinu života,
o kterém psali Jack Kerouac
a John Steinbeck,
o kterém zpíval Jim Morrison.
Že jsem viděla, jak se trápíš
a přišlo mi to ubohý,
protože jsem nechtěla věřit,
že pro tebe něco znamenám,
abych se vyhnula pocitu viny
(který mě stejně našel).
A že jsem nechtěla, abys odešel,
když jsem křičela Vypadni!
A že když jsem tenkrát řekla, že tě potřebuju,
nebyla to pravda ani lež...
...bylo to přání,
pocit vyčtený z harlekýna,
že tak nějak by to mělo být....
abych se dostala do Ráje.
Přečteno 524x
Tipy 10
Poslední tipující: Decaturka, Sýkorka07, Amonasr, přechodná záležitost, Cass, maliska
Komentáře (2)
Komentujících (2)