Anotace: https://www.youtube.com/watch?v=TbhAdtpBp84
jsem první, komu píšeš
když se ti hroutí
svět
jsem první, koho opouštíš
když je ti líp...
ale
já
pořád schovávám tvou vůni ve stole
a nedokážu ti říct
a přitom jsem kdysi byla tak blízko
"Běž, vypadni, nechci tě tady!"
taková lež
včera
když jsi mi ležel na klíně
a říkal té staré paní jenom mně do ucha
ať se jde radši koukat na nějakou telenovelu...
...byla jsem šťastná a chtělo se mi umřít
teď
si říkám
doufám
že...
od Radůzy jsem se totiž hodně naučila
...tohle všechno má nějaký smysl
a že když to zase bolí
tolik, že nemůžu dýchat, že se mi točí hlava
jednou za to budu vděčná...
jednou...
víš, řekli mi
ať jdu od toho že prý mám na víc
ale já
nechci víc
než trochu Tebe
Jednou za to budeš vděčná... Ale v tuhle chvíli Ti rozumím, jak já bych byla ráda, kdybych tuhle básničku nepochopila!
Nádherně napsané, někdy zkrátka zralost není věc věku :-)
05.05.2014 21:24:39 | Pamína
krásná a citlivá. A řekl bych že i aktuální...nebo mi jen zase pracuje představivost.
05.05.2014 19:27:15 | Draconian