Jedno

   Čekej mě za obzorem 

   kde vychází slunce 

   z nekonečných promluv

   nerýmovaných básní,

   vět poskládaných

   do smyslů, které 

   známe jenom my -  

   mistrovsky hloupé.

   Ztraceni v přívalu slov,

   vždyť na počátku 

   bylo jen jedno,

   jedno...

   a teď nás množiny 

   slov utopí.