Minulost nezměním

Minulost nezměním

Anotace: ....

Sám jenž kráčel ulicí


Vstříc poznání sebe sama


Slyšíc pouze tlukot vlastního srdce


Zjistil že už dávno upadl v zapomění


Jen její rodina v něm žijíc dál 


V okovech sevřenou ji drží


Nebylo mu cesty zpět


Mohl už jen dále kráčet


Do stále vetší temnoty


Kde snad sám Ďábel ho přijme mezi své...

Autor ztracený 22, 07.07.2015
Přečteno 404x
Tipy 7
Poslední tipující: mkinka, Lucucu, Nikita44, Helen Zaurak
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Jen doufám Niki že to tak není, a či snad pokud ano přeji Ti ať se to brzy změní... Děkuji

08.07.2015 21:58:57 | ztracený 22

líbí

....jen její rodina v něm žije dál , v okovech sevřenou ji drží...to je zvláštní, jak mi tohle něco připomíná z vlastního života...

08.07.2015 17:55:36 | Nikita44

líbí

věřím, že myšlence v básni rozumím, je hluboce prožitá, nesmírně smutná, plná utrpení... proto se domnívám, že na básni by bylo dobré ještě chvíli pracovat, prosím :-)

mohu-li, dodám, říkává se, že všechny smutky přebolí a nás posílí, nu, já si to až tak nemyslím, zůstanou navždy... ale čas je zasune do míst, která později nejsou tolik na očích, a když se hodně usilujeme, spásu vždycky najdeme.. je to úsilí v nás, jež může změnit temnotu ve světlo, snad, přála bych si, věřím :-)

07.07.2015 07:47:52 | Helen Zaurak

líbí

Děkuji za velmi citlivý komentář. Nebylo to psáno jako báseň, proto jsem to dal do ostatních, ale spíš pocit převedený do písemného stavu který jsem potřeboval vykřičet do světa. Vše zlé je i k něčemu dobré. Děkuji za Tvá slova Helenko...

07.07.2015 08:21:15 | ztracený 22

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel