Splín

sedím tiše

dýchám a sním v šeru bez svíce

stará bolest se otevírá kdesi v hloubce srdce

venku září lampa a svítí
jen jako připomínka že není jen tma

potlačený pláč
nevědomost
smutek a melancholie

přijdu si jako blázen
něco uvnitř mě stále sžírá a bolí

co to je?

ptám se

jdi pryč!

jděte všichni do háje!

řve a křičí mé nitro

pssst

šeptá srdce
to bude v pořádku

a já stále dál sedím

sama

ve tmě

ve studeném pokoji..