Můj pokoj

Můj pokoj

 Stojím mezi dveřmi svého pokoje a jediné co mě napadá je chaos.
 Nade mnou je světlo se třemi žárovkami, ale svítí vlastně jenom jedna. Stěny jsou natřené světle broskvovou barvou, kterou vybrala i přes můj odpor moje mamka, má skvělý vkus, to se nedá popřít!
 Podlaha je z tmavého dřeva v barvě hořké čokolády. V pravém rohu je malý psací stůl v barvě slámy, na němž mám počítač, tiskárnu a organizovaný nepořádek, samozřejmě že všechny věci co mám na stole jsou důležité. Na stěně nad stolem visí nástěnka, na které jsou třídní fotografie a nad nástěnkou obrázek který jsem si sama vytvořila. Vedle obrázku je bronzová medaile ze sportovní akce, na kterou jsem velice pyšná a cedulka s nápisem „Udržujte čistotu a pořádek“ kterou jsem odcizila na internátu na konci prvního ročníku střední školy. Na další stěně je obrovská knihovna a vedle ní další tři obrázky z mé sbírky. Pod nimi je postel, ve stejné barvě jako stůl, na níž je zmuchlaná peřina a asi tucet polštářů mezi kterými leží naše čtyři kočky, vstup do pokoje je pro ně přísně zakázán, ale pravidla jsou od toho aby se porušovala. Další stěnu tvoří dvě okna, které zdobí oranžové závěsy a před nimi je položená moje elektrická kytara a  gymnastický míč. Po mojí levé straně jsou dveře vedoucí do naší zásobovací místnosti. Vedle dveří stoji tři skříňky, také v barvě slámy. Na první je televize s DVD přehrávačem. Na druhé další organizovaný nepořádek, kterým myslím svoji kosmetiku, věci které jsem líná uklidit do skříně a klec s mojí kamarádnou potkanicí Mášou. Na třetí skříni sídlí akvárium, které využívají moji křečci jako své útočiště. Stěna na skříněmi je nudná, skoro nestojí za zmínku.
 Moji rodiče o mém pokoji říkají, že je to obrovská spoušť a bojí se dotknout země, aby je něco nesnědlo, popřípadě se jim nepřilepilo na chodila, ale já tvrdím že … Inteligent se v bordelu vyzná.