Další rozmluva se smrťákem

Tak co smrťáku, zase si mě navštívil?
Já tebe?, snad ty mě?
No, asi máš pravdu, dost mě poslední dobou pronásleduješ, a často se mě vybavuješ v mysli.
Já vím, víš ono to bude asi oboustrané, ty chceš žít a já chci kosit, protiklady se prý u vás přitahují, nebo ne?.
Myslím, že ne, snad jen na chvilku, ale na pevnější vztahy nejsou dobré.
Tak si zvykej, já jsem ten co Musí kosit, a ty se s tím prostě Musíš smířit.
Víš, to jde těžko, lidi včetně mě mají život rádi, a proto se tě tolik bojí.
Ale ty se mě přeci nebojíš.
Nebojím se, ale taky ještě nechci zemřít.
Vy lidi jste velmi zvláštní stvoření na rozdíl od zvířat.
Jo, to asi jo, bude to zjevně tím, že máme rozum:-)
Ano, já se taky směju, ale aby se člověk smál, musí umět taky plakat, to přeci taky víš.
Jo, to jo.
Děláte samé hlouposti jelikož jste rozum ztratili, a pak se divíte, že vám jdu vztříct.Nechci tě strašit, ale již jsem zde, a bude zase Kosit,
kosit a zase kosit.
Já vím smrťáčku, vím to již delší dobu, že budeš Hodně kosit, ale prosím, nemohl by jsi mě, a moje blízké při té tvojí práci přehlídnout?

Slíbil jsem ti již ve tvých dvaceti, že budeš žít dlouho, nebo ne?
Ano, přes vědmu, ale co ti ostatní, ti co jsou mi nejblíž?
Za ty se můžeš jen modlit, víc ti řici nemůžu, mám také svoje konkrétní instrukce.
Instrukce?, jak to myslíš?
Jsem sice mocný, ale ne Všemocný, chápeš?
Ano, chápu, a bude se dál modlit za své nejblžší a za Všechny, aby nebyla zase válka, zkrátka, bude se modlit tak jako vždy.
Ano, to jediné můžeš udělat, a pak už jen čekat co se bude dít dál.
Děkuji ti smrťáčku za kapičku toho objasněníčka.