Vypečená odplata

Ještě jednou jsem si poslechla rozhovor s Káťuli . Je to šílená směska pocitů, co vás takhle přepadne když přemýšlíte nad životem. Frustrace, láska, naštvání, touha,  klid, strach, pohoda a zoufalství. Jsem úplně normální ženská, takže to cítím všechno najednou.  Rozhovor jsme nahrály nedávno v jedný malý kavárně, při sklínce zázvorovo-malinový limonády. Teď se střídavě snažím pohledem vypálit díru do papíru s ručně psanými poznámkami,do  facebooku a zase do papíru. Po chvíli jdu upéct  koláč, to je totiž ta jediná činnost, u který může vzniknout něco hodnotnýho, co jiní oceněj. Bude jablečný s karamelem, se strašnou spoustou hříšně dobrýho slanýho karamelu.

 Hlavně se nezblázní, říkám si, když strouhám třetí jablko. Jednou se tomu zasměješ. No jo ale kdy? Kdy se zasměju tomu, že si ze mě dělaj šoufky. On, s tím jeho psem, a ona, s tím jejím co má psa. Svítí mi pod sebou v kolonce chat, svítí mi dokonce v hlavě. Ona, ta co mi píše v jednu ráno a on, co mi pro změnu psát přestal. Nejradši bych je dala do kolonky ignorovat, a nevšímat si, ale moje hlava tuhle funkci jaksi nepodporuje. To bych musela mít upgrade verze 1.1 je mi to fuk. Já jsem zatím základní model a tak si všechno beru. Beru si, že jsem vtažená do řady nešťastných příhod dvou evidentně se nemilujících osob, že si se mnou píšou na střídačku. Ona by se ujistila, že ji ho nepřeberu, a on vlastně ani nevím proč.  Upeču koláč a vzpomenu si na poznámku: "na koláč bych přišel kdykoli".

Tak aby ti bylo jasný, žádný koláč nebude, koláče jsou pro ty co to máj v hlavě srovnaný.  Funkci ignorovat a zapomenout teda fakt postrádám, ale tahle funkce nedám koláč, je přinejmenším stejně uspokojující a navíc ženská. Mám to asi od mámy, pokaždé když někoho chtěla ztrestat, omezila mu přístup k jídlu. Dalo se celkem v pohodě najít plný igelitky sýrů, chleba, zeleniny i ovoce nacpaných na nejnemožnějších místech, jako je koš na špinavé prádlo, skříň s oblečením, nebo ponk na nářadí. Nikdy jsem to nechápala a přišlo mi to praštěný, ale teď je na místě říci: „ mami, už ti rozumím“. Je to naprosto geniální a krutý vzkaz směrem k provinilci. Budeš trpět, kámo a to tím nejhorším možným způsobem.