Zemřela, na nebe vstupuje důležitá osoba mého dětství. Má přísná paní učitelka výtvarky na základní umělecké škole. Tato žena mě ve vývoji ovlivnila. Od útlého dětství pohled jiný ukazovala, vzhlížela má očka k ní a vzhlíží do dnešních chvil a vzhlížet k nebesům budou dále. Můj vzor, vždy přála si mít aspoň špetku její moudrosti a kreativní mysli. Fascinoval mě její dlouhý vlas, co barvený na černo měla, vždy v úhledném zamotanci nosívala, táto elegantní dáma. Smutno je mi, srdce pláče, ševelí. Ona vyvíjela mou dětskou dušičku s jemností a lehkostí, díky ní výtvarnem se zaobírám a plně žiju v jeho srdci.
Vzpomínka, jež ji potěšila a ráda mi ji opakovala: „Já ani nevěděla, že umím tak krásně malovat“ řekla dívenka a v ruce svíjela linorytový tisk. Jak paní učitelku potěšila.
Dozvěděla se neradostnou zprávu v Brněnských ulicích. Sedím v kavárně Atlas, kde začátky slamu prožívala jak radostná a plná lidí tato místnost byla, teď jen já s jasmínovým čajem a vzpomínkou na báječnou bytost v mém srdci skrytou.
Slzy stékají, při psaní a vzpomínkách na ženu tak objemných rozpětí, její duše důstojná a kouzelná. Ach přes okenici koukám skrze holou korunu stromů na první hvězdu na nebi. Zdravím vás a přeji magickou pouť mezi galaxiemi. Vděčím vám…
Zítra na cestu s milovanými lidmi vás vyšleme a doprovodíme.
Svíjím se v pláči beznaděje, neutuchající pramen slz stéká.
+++
Od narození směřujeme ke smrti. Smrt je nový začátek. Narození v jiné dimenzi.
Od narození směřujeme ke smrti. Smrt je nový začátek. Narození v jiné dimenzi.
Od narození směřujeme ke smrti. Smrt je nový začátek. Narození v jiné dimenzi.
Od narození směřujeme ke smrti. Smrt je nový začátek. Narození v jiné dimenzi.
Nekončící tok života.