Nikdy více

 

 

Scházeli se spolu mnoho dní, měsíců i let.

Jeden chlapec a jedna dívka, kteří k sobě našli cestu v jedinečném okamžiku.

Jedno pouhé zrnko času z jejich života, které bylo mocnější než všechna zbylá dohromady.

Tam pod břízou v poli, kde se setkávali, než se spolu museli rozloučit.

Muž narukuje povinně do armády, aby bránil svoji zemi.

Žena je vyslána na studia do Vídně, poznává pohledného studenta ze zámožné rodiny.

Mladičký voják padne v poli a jeho bezvládné tělo pozře havěť.

Krásná žena se stane lékařkou, užívá si luxusu a platonické lásky.

 

 

Jednoho dne se v jejím srdci probouzí city dávno zapomenuté.

Odhalí manželovu nevěru, v zápalu hněvu se s ním pohádá a on ji následně zbije.

Žena se probouzí ze zakletého snu a vzpomene na jejího milého, pro kterého žila.

Ten by ji v životě neuhodil, odpustil by jí i provinění, kterého se dopustila.

Uvědomila si, že žila zaslepena bohatstvím a myslela pouze na sebe.

 

 

Vrací se zpět do rodné vísky, odkud před lety dobrovolně odešla.

Od žádného starousedlíka nezjistí, co se s jejím milým stalo.

Poznává onen strom, pod kterým se pokaždé scházeli.

V březové kůře zůstalo znamení vyryté na znak jejich lásky.

Vyhlížela svého milého každým dnem ze své světničky.

Nevěděla však, že jeho kosti leží pohřbené na bojišti, a že už se domů nikdy nevrátí.